MATTHEW WEBB (19.1.1848 – 24.7.1883)
První člověk, který přeplaval Kanál La Manche
Matthew Webb se narodil v Dawley v hrabství Shropshire jako nejstarší ze sedmi dětí (některé zdroje uvádějí až 12) v rodině lékaře působícího v nedalekém Coalbrookdale. Když byl Webb ještě malý, rodina se přestěhovala do Coalbrookdale do domu blízko řeky Severn (nejdelší řeka Velké Británie).
V sedmi letech se právě zde Webb naučil plavat. Přes otcovo varování týkající se nebezpečných proudů v řece si jejich zdolávání oblíbil a i díky tomu se stal silným plavcem. Jako dvanáctiletý se zapsal do služby v ochodní flotile a byl 3 roky v učení u Rathbone Brothers of Liverpool. Jako patnáctiletý zachránil mladšího bratra Thomase od utonutí v řece Severn a později, když sloužil na lodi na řece Mersey, opět se vyznamenal záchranou tonoucího přítele. V dubnu 1873, když sloužil jako druhý důstojník na lodi Russia společnosti Cunard Line, pokusil se při plavbě z New Yorku do Liverpoolu skokem do moře uprostřed Atlantiku zachránit lodníka přepadnuvšího přes palubu. Onen muž se již nenašel – po těměř hodině plavání Webb našel pouze lodníkovu čepici. Odvážný čin Webbovi vynesl finanční odměnu a ocenění Stanhope Medal (uděluje každoročně Royal Humane Society za vyjímečné hrdinské skutky; Webb je s ním zachycen na známé fotografii) a učinil z něj hrdinu britského tisku.
V době, kdy Webb sloužil jako kapitán na parníku Emerald, dozvěděl se o neúspěšném pokusu J. B. Johnsona o přeplavbu La Manche v srpnu 1872. Johnson byl znám jako anglický plavecký šampion s řadou medailí, používal nový styl plavání s přenášením rukou. Johnson pojal plavbu velkolepě, dokonce si pro zviditelnění svého startu v Doveru najal dechovou kapelu. Avšak o dvě hodiny a dvě brandy později vylezl na doprovodný parník. Byl tak podchlazený, že do sebe nedokázal ani vpravit nabízený hovězí vývar. Pokračoval však směrem na Calais a kousek před přístavem vlezl zpět do vody, doplaval na pobřeží a svůj pokus prezentoval jako úspěšný. Když vyšla pravda najevo, utekl před ostudou daleko do kolonií.
To Webba inspirovalo k vlastnímu pokusu. Definitivně opustil námořnický život, aby se stal profesionálním plavcem a začal s tréningem na dlouhou plavbu. V červnu 1874 plaval z Doveru 11 mil podél pobřeží. 3. července 1875 plaval z Londýna do Gravesend (takřka ústí Temže), přibližně 18 mil, za 4:52 hodin, čímž vytvořil rekord, který zůstal nepokořen do roku 1899. 19. července 1875 plaval z Doveru do Ramsgate, přes 19 mil, za 8:45 hodin.
12. srpna 1875 učinil první pokus o přeplavbu Kanálu, ale silný vítr a špatné podmínky ho donutily pokus vzdát po odplavání 15,5 mil za 6:48 hod.
24. srpna 1875 zahájil v Doveru svůj druhý pokus. Jištěn třemi rybářskými čluny, oblečen do viktoriánského koupacího úboru a namazaný tukem ze sviňuchy vyrazil za odlivu rovnoměrnými prsařskými záběry. Po cestě občerstvoval pivem, brandy a hovězím bujónem. Přes četná požahání medúzami a silný proud u Cap Gris Nez, který mu 5 hodin bránil v dosažení břehu, nakonec po 21 hodinách a 44 minutách vystoupil na břeh nedaleko Calais a dokončil tak první úspěšnou přeplavbu Kanálu. Celkem naplaval přes 39 mil (64 km), aniž by se dotkl člunu nebo přijal jakoukoli jinou pomoc. Webba čekalo doma velkolepé uvítání a krajané ho v ovacích doprovodili až do rodného města Dawley.
Po tomto výkonu se Captain Webb těšil národnímu i mezinárodnímu obdivu a pokračoval v kariéře profesionálního plavce. Vydělával na svém jménu na upomínkových předmětech, napsal knihu nazvanou The Art of Swimming (Plavecké umění). Účastnil se exhibičních i oficiálních plaveckých závodů (např. na World Championship Race v Nantasket Beach v USA s přehledem vyhrál) a dalších akcí, jako např. plavání v obřím akváriu ve Westminsteru nebo pobyt v nádrži na vodu po dobu 128 hodin.
27. dubna 1880 se oženil s Madeline Kate Chaddock, se kterou měl později 2 děti, Matthewa a Helen.
Jeho vrcholným číslem (s finanční odměnou, kterou chtěl zajistit rodinu) měla být nebezpečná plavba skrz Whirlpool Rapids, peřeje pod Niagarskými vodopády, považovaná mnohými za sebevražednou. Zatímco jeho žena Madeline o tomto záměru nevěděla, tisíce diváků dovezly k vodopádům speciální vlaky. 24. července 1883 skočil za jásotu diváků ve stejném plaveckém kostýmu, v němž překonal Kanál La Manche, z malého člunu ukotveného poblíž mostu Niagara Falls Suspension Bridge do řeky a začal plavat. Byl okamžitě stržen proudem, ale úspěšně překonal první část plavby, bez problémů se vyhnul všem peřejím a po šesti minutách podplul Suspension Bridge. Hned za mostem se řeka změnila v divoký dravý tok, ale díky průzračné vodě bylo vidět každý Webbův pohyb. Jak se řeka zužovala a stávala se ještě prudší, Webb byl několikrát pohlcen vlnou a na chvíli se ponořil mimo dohled. Vždy se mu ale podařilo vyhrabat se na hladinu. Byl unášen čím dál hrozivější rychlostí. Následně byl vtažen do hrdla víru, na jeho okraji ještě stihl zvednout ruce a zmizel v propasti. O chvíli později se na okamžik objevila jeho hlava na hladině, ale tělo už bylo nehybné. Jeho tělo bylo nalezeno níže po proudu až po 4 dnech, poznamenané obrovskou silou peřejí a proudů. Plavecký kostým byl roztrhaný na kusy a měl hlubokou ránu na hlavě. Webb byl pohřben na hřbitově Oakwood Cemetery (Niagara Falls, NY).
V roce 1909 Webbův bratr Thomas odhalil pomník v rodném Dawley. Stojí na něm stručný nápis: „Nic velkého není snadné“. Po sto letech, v únoru 2009, byl pomník poškozen nárazem nákladního auta a po restaurování se vrátil na své místo na podstavci v High Street v Dawley v říjnu téhož roku.