Závěr MSJ v Kanadě: Češi na skvělém šestém místě v soutěži týmů

„Plavat Team Event je docela fajn, když pod námi vidím ještě á-čtyřku dalších týmů“, spokojeně konstatoval Víťa Ingeduld při pohledu na výsledkovou tabuli po doplavání nedělní soutěže smíšených tříčlenných družstev na 3 kilometry. Náš tým ve složení Jan Micka, Lenka Štěrbová a Vít Ingeduld obsadil v posledním závodě celého MSJ v konkurenci 22 týmů fantastické šesté místo a uzavřel tak historicky dosud nejúspěšnější vystoupení českých juniorů na mezinárodním poli.

Nekompromisní trenérka Jaroslava Passerová naordinovala českému družstvu jednoduchou taktiku: „Celou dobu poplavete za sebou, žádné experimenty s italskou trojicí !  Motorem bude Honza, Eňa poplave těsně za ním a Víťa na třetí pozici má za úkol sledovat odstup Eni od Honzy a kdyby Eňa vypadla z „vlny“, hned nastoupit a dotáhnout ji zpátky za Honzu!“ Naši si vylosovali dvojku a na jednookruhovou trať se vydali minutu za potenciálně slabším Peru a minutu před skvělým Španělskem. Úkol zněl co nejdříve stáhnout Peru a co nejdéle odolávat Španělům. Český tým od prvních metrů držel semknutou předepsanou formaci a každým metrem se přibližoval Peruáncům, a co bylo ještě podstatnější, španělská trojice se opticky zdála být za námi stále stejně daleko jako na startu. Mezičas na obrátce po 1 500 metrech pak ukázal neuvěřitelnou hodnotu – na Španěly máme náskok 2 sekundy a na Italy (ve stejné sestavě doplavali třetí na MEJ v Turecku) dokonce 15 sekund! Po obrátce ale přišlo kratší zaváhání, Honza trochu poodjel, Eňa vypadla z vlny, Víťa sice hned nastoupil za něho a Honza se rychle zorientoval a na své kolegy počkal, uběhlo ale několik drahocenných sekund a ze břehu mocně povzbuzovaní Španělé ucítili šanci. I naši ale věděli, že plavou velký závod a jako dobře seřízený stroj pokračovali dál, v té chvíli už před reprezentací Peru opticky na prvním místě celého startovního pole. Tempo, sehranost a kompaktnost české trojice pozorovaly i podpůrné týmy Španělů, Italů a zvláště početní fanoušci Brazilců, Mexičanů a Venezuelanů, a stále častěji se ozývalo obdivné „Bravo Republica Checa !“

V cílovém koridoru Honza trochu zpomalil, uhnul se do strany, aby udělal místo Eně, Víťa naopak přidal a dotáhnul se na své kolegy a česká trojice finišovala rameno na rameni jako soudržný tým za potlesku diváků a nadšeného volání hlasatele „Well done Czech team! Great job!!!“ Časomíra pak ukázala neuvěřitelnou hodnotu 35 minut a 9 sekund, a když za chvíli sprintovala na medaili aspirující Itálie v čase o 2,8 sekundy pomalejším, v české výpravě propukla bouře nadšení. Trenérka Passerová s Dominikou Hovorkovou (Domča byla do poslední chvíle připravená eventuálně zaskočit za Eňu stále ještě trochu otřesenou po tvrdém úderu do tváře inkasovaném v sobotním individuálním závodě) pečlivě zaznamenávaly časy všech finišujících družstev a s každým silným týmem, který doplaval pomaleji než naši, se stupňovala česká euforie. Konečný výsledek pak předčil i ty nejoptimističtější prognózy: 1. Německo, 2. Rusko, 3. USA, 4. Francie, 5. Španělsko a šestá Česká republika!!! Za námi sedmá Itálie, zklamaná osmá Čína, devátí domácí Kanaďané, desátí ambiciózní Brazilci a třeba 13. Velká Británie, které nepomohl ani početný trenérský tým s vysílačkami rozmístěný podél wellandského veslařského kanálu. Pro naše barvy skvělá tečka za prvním mistrovstvím světa juniorů, snad to druhé, konané za dva roky v izraelském Eilatu, bude stejně úspěšné!