Silva Rybářová, které se podařilo v Kanadě vybojovat druhé místo v jednom z nejprestižnějších a nejtradičnějších maratonů světa na jezeře Memphramagog na 34 kilometrů, se s námi ohlédla zpět k jejímu životnímu výsledku a my k tomu přidáváme rovněž videosestřih ze závodu:
„Magog je krásné, ale opravdu dlouhé jezero. Voda měla kolem 22°C, což je pro mě ideální teplota k závodu. Vodu a jezero jsme si vyzkoušeli dva dny před závodem na sprint dlouhý jen 2km. Při hlavním závodě bylo velice proměnlivé počasí, které s tím neslo i změny a různé podmínky během závodu. První cesta k otočné bójce byla proti větru, velkým vlnám a plavalo se ve velice svižném tempu. Celý balík byl v podstatě pospolu a na čele závodu byl převážně Ital, který později závod vzdal. Já visela na samém konci balíku s Němcem Studzinskim, Francouzem Hedelem (následným vítězem závodu), Chorvatkou Sitic a neustále jsme se snažili dojíždět celé startovní pole před námi. Ke konci první cesty byla silná průtrž mračen a to byla velice kritická a vysilující část jak pro plavce, tak pro doprovodné lodě. Po otočné bójce se pole rozdělilo na několik skupin, mě se podařilo držet se v té nejsilnější a pokračovat mezi čtyřmi ženami na trati. (Francouzka Barrot, Italka Grimaldi, Ruska Kozydub) Francouzka i Italka byli překvapením na startu. Mají zkušenosti z MS nebo ME, ale na tak dlouhých závodech jsem s nimi ještě nepotkala. To stejné bylo v zastoupení mužů. Před finišem se bohužel dala těžko poznat správná cesta, díky zapadajícímu sluníčku. Mělo s tím problém velké množství plavců. Mně lehce pomohlo najet si dobře do posledního koridoru a bojovat tak o druhé místo.
Co se týká doprovodníka. Měla jsem štěstí, že jsem narazila 12 dní před odletem do Kanady při nákupech v Kazani na Univerziádě na Vladimíra žijícího v Montrealu. Mluví slovensky a pomohl mi se dostat z letiště na Magog i zpět a hlavně, doprovázel mě na lodi během závodu, což byla veliká pomoc, protože z finančních důvodů jsem vyrazila do Kanady poprvé sama. Sice chvíli trvalo, než jsme se sehráli a než zjistil, jak je doprovod na lodi při mém závodě důležitý, ale nakonec jsme vše zvládli a společně jsme se mohli v cíli radovat.
Pro mě byl závod velice úspěšný a moc mě to těší, že jsem si zlepšila výstup letošního léta. Také jsem získala velké množství zkušeností a sebevědomí. Potkala jsem veliké množství milých a příjemných lidí. Moje rodina, u které jsem byla ubytovaná (tradiční způsob péče o závodniky na Magogu) i Vladimír na lodi mi moc pomohli a cítila jsem se tam velice dobře!“
Silva letos, vzhledem k úspěchům ve světovém poháru Grand Prix, rezignovala na obhajobu celkového vítězství v Českém poháru a dokonce i na obhajobu titulu v královském domácím maratonu na 20 kilometrů na Lipně, protože ve stejném termínu bude s dalším reprezentantem Liborem Smolkou bojovat v Makedonii v dalším maratonu Grand Prix, tentokrát „jen“ na 30 kilometrů. O týden později pak oba naše plavce čeká legendární Capri – Neapol, poslední maraton Grand Prix na 36 kilometrů.
Pojďme se podívat na videoshrnutí Magogu: