Ve středu 14. srpna 2013 v 15:41 SELČ zakončila plavkyně Univerzity Brno Aneta Lokajová úspěšně svůj pokus o přeplavání kanálu La Manche. Při příležitosti tohoto úspěchu se nelze nevrátit o necelé dva roky zpět. V září roku 2011 se v Anglii na přeplavbu kanálu chystá česká ženská štafeta. Pod vedením dvou trenéru je na místě celkem sedm plavkyň brněnských oddílu Kometa a Univerzita. Štafeta ale bude šestičlenná, na jednu z přítomných dívek zůstane nevděčná pozice náhradnice. V neděli 18. září 2011 počasí umožní štafetě odstartovat a na trenérech je poslední rozhodnutí, koho do vody nepustí. Rozhodování mají o něco usnadněné, pět členek štafety je zdravých, o jejich účasti není pochyb, zbývá poslední místo a dvě více či méně nemocné plavkyně. Tou více nemocnou nakonec zůstává Aneta Lokajová a je to tedy ona, která si tak vytáhne pověstného Černého Petra. Svůj první souboj s kanálem tak prohrává dřív, než mohl vůbec začít. Sluší se ale připomenout i fakt, že se tehdy ujala role zpravodaje a fanoušci v ČR i díky ní mohli sledovat pravidelné zprávy o postupu štafety. Web dálkového plavání ten den zažil jednu z největších návštěvností ve své historii. Po návratu do ČR se z Anetina blíže nespecifikovaného onemocnění stává angína a později dokonce mononukleóza, ale to už je jiný příběh.
O necelé dva roky později je Aneta v Anglii znovu. Tentokrát s sebou nemá žádné další plavce, chystá se na sólu pokus o přeplavbu. Cesta až na místo rozhodně nebyla procházka růžovou zahradu. Sportovní přípravu Anetě komplikuje maturita a přijímací zkoušky na vysokou školu, kteréžto letos absolvovala. Přípravu „finanční“ zase fakt, že v probíhající ekonomické krizi se těžce hledá někdo, kdo by měl takové pochopení pro plnění snů a přispěl do rozpočtu nějakou částkou. Přesto se nakonec podaří naplnit minimální rozpočet a minivýprava tvořená Anetou, její maminkou a vedoucím výpravy Davidem Čechem, jediným českým plavcem, který úspěšně absolvoval dvojnásobnou přeplavu kanálu La Manche (2006, 19:54), může odjet. Odjezd byl naplánován na pátek 9. srpna. Asi aby se výprava nenudila, tak po cestě jsou problémy s autem, ale nakonec v sobotu v šest hodin výprava doráží do Doveru. Následují menší problémy s ubytováním, ale nakonec vše dojde zdárnému konci. Není jistě překvapením, že přes kanál povede Anetu zkušený lodivod Reg Brickell.
Podle prvních společné schůzky s lodivodem je termín přeplavby předběžně stanoven na středu a Aneta tak má ještě nějaký čas na trénink. Předpoklady se nakonec potvrdí a v úterý odpoledne tak do ČR letí zpráva, že mezi 4:00 a 4:30 místního času (v ČR o hodinu více) bude Aneta startovat.
Nadešel Den D. Ve 3:15 místního času má naše výprava sraz s Regem, jeho bratrem Rayem a rozhodčím v Doveru. Společně se nalodí na loď Viking Princess a odjíždí na Samphire Hoe, kde proběhne start. Ten přichází na řadu přesně ve 4:14, což o pět minut později do v ČR potvrdí dorazivší zpráva (ke smůle fanoušků doma na dlouhou dobu poslední). Pocity z prvních uplavaných metrů má Aneta pozitivní, pochvaluje si relativně teplou vodu. Moře si přichystalo i nějaké vlny, ale plavat se v nich dá celkem bez větších problémů.
Občerstvení je na plánu každou půlhodinu, na jídelníčku je džus ředěný vodou, energetické gely, magnesium a glukopur. Prvních pár hodin nevyvstanou žádné větší problémy. Ty se v menší míře objevují po cca třech až čtyřech hodinách plavby. Aneta si trochu stěžuje na nevolnost a následně i zimu. Při dalším krmení dostane místo džusu colu a tolikrát ověřený recept na podrážděný žaludek opět zafunguje. Nevolnost mizí téměř okamžitě.
Dalším zpestřením plavby byla několik medúz, s těmi se Aneta potkává po cca pěti hodinách plavby. Naštěstí se s nimi neseznámí nijak blíž a další plavba není ohrožena. Zřejmě smutek z toho, že medúzy nezkusila na vlastní kůži pak vedou Anetu k tomu, že postupně nabourá do plastového kbelíku, boty a kusu dřeva, pokaždé bez jakéhokoliv vlivu na další postup. Na začátku si každou hodinu občerstvení zpestří kouskem banánu, po čtvrté hodiny plavby už je tato součást občerstvení vypuštěna.
Po pěti hodinách je moře klidnější a břeh Francie se nadějně blíží, kterýžto fakt se dozví i fanoušci doma ze druhé dorazivší zprávy do ČR. Na řadu ale přichází proud u Francie, který je nutno překonat. Po první hodině boje s proudem přichází trochu horší nálada, ale nic hrozného. Po druhé hodině v proudu už Anetu přestává pomalu opouštět optimismus, neboť ji připadá, že už třetí hodinu kouká na francouzsky břeh ze stejné vzdálenosti. Naštěstí jde ale jen o její pocit, postup směrem k cíli je patrný. Anetu tak ve 13:10 anglického času překvapí pokyn z lodi, že po devíti hodinách má k cíli poslední 4 kilometry. Tento fakt jí vlije do žil další energii na boj s proudem a vlnami. Následuje krmení, které by plánu mohlo být poslední a další boj s proudem. Cca 10 minut od břehu ale přichází pokyn od Rega: „Rychle nakrmit a máknout“. David podá Anetě poslední kelímek s občerstvením a pošle ji, společně s Rayem na motorovém člunu, na poslední úsek.
Následuje 10 minut nejtvrdší práce ve velkých vlnách. Pomalu přestává být ve vodě vidět, důkaz toho, že se blíží břeh. Kanál se ale nechystá jen tak kapitulovat. Několikrát Anetu blíže seznámí s francouzskými kameny. Nakonec ale povolí, na třetí pokus se Anetě podaří na kameny vylézt. Je 14:41 (v ČR 15:41), 10 hodin a 27 minut od startu, a kanál La Manche se musí sklonit před dalším suchozemcem. Pokud uznáme rok 2011 za pokus, tak Aneta právě vyrovnala skóre na 1:1, reálně ale samozřejmě 1:0 vede. Kousek od místa doplavání je na útesech vyhlídka a Aneta, spokojeně sedíc na kameni, tak má v cíli cca 30 diváků.
Ray ji volá zpět do člunu, tak do něj nasedá a odjíždějí zpět na loď, cesta zpět už bude v suchu. Na lodi přicházejí gratulace od maminky, Davida, Rega a rozhodčího. Reg otočí loď a všichni míří zpět na Dover. O úspěchu už se ví i doma, přicházejí první gratulace i odtud.
Končí úspěšný pokus. Ve středu bylo pro přeplavání výhodné počasí, na kanále tak bylo celkem těsno, o přeplavbu se pokoušelo cca 10 plavců. Aneta všechny nechala za sebou a zaplavala ten den nejlepší čas. Jeden z plavců byl i američan Kent Nicholas. Jméno nikomu asi nic neřekne, ale pokud napíšu, že tento plavec má za sebou úspěšně přeplavbu Catalina Channel a zároveň dokončil Manhattan Island Marathon Swim, začne znalcům svítat. Jedná se totiž o dvě části dálkoplavecké Triple Crown. Tou třetí a poslední je právě English Channel. V čase 11:22 se Kentovi kanál podařilo přeplavat a stal se tak sedmdesátým členem tohoto prestižního klubu. La Manche porazil, ale i on se musel ve středu sklonit před Anetou, se kterou prohrál téměř o hodinu.
Závěrem se naposled vraťme ke štafetě v roce 2011. Vzpomenete si na jejich výsledný čas? Dovolím si ho připomenout – 10:16. Aneta tak se svými šesti střídajícími se kolegyněmi prohrála jen o 11 minut (a například o minutu překonala výkon první české přemožitelky kanálu Lídy Jelínkové). Kdo ví, možná i za tímto jejím letošním výkonem stojí fakt, že tenkrát zůstala jen na lodi. Na té samé lodi, co ji teď, jako úspěšnou sólo přemožitelku, dovezla zpět do Anglie.
Záznam trasy přeplavby