Posledním závodem zahřebského juniorského šampionátu byl v neděli Team event, tedy závod tříčlenných hlídek na 3km. V sobotu, kdy bylo nutno nahlásit sestavu, vyvstal pro trenéry Vítka a Fichtla problém, jak vlastně tým sestavit. Jediným prakticky jistým členem byl Matěj Kozubek, se kterým nakonec do závodu nastoupil Petr Dvořák a, trochu překvapivě, také Pavlína Kubátová.
Na startu byl celkem patnáct týmů, které startovaly v minutových intervalech. Český tým přišel, se startovním číslem patnáct, na řadu až jako úplně poslední.
Plán byl jednoduchý – co nejdříve stáhnout minutový rozestup na, před naším týmem startující, Holanďany. Naše trojice se do toho od startu pustila odvážně a vypadalo to, že dosažení holandského týmu by nemuselo být nereálné. Po 1km se rozestup zmenšil o dvacet sekund. Bohužel to ale bylo z naší strany všechno. Veškeré šance postupně vzaly za své a již v polovině závodu byl náskok na Holanďany pryč. Čím dál tím více se začala projevovat nesehranost našeho týmu, který na team event absolvoval pouze jeden několikasetmetrový trénink. V cíli byla ztráta na Holandsko půlminutová a na vítězné, perfektně spolupracující, Němce pak více než pět a půl minuty. Porážka slabého Turecka a domácího Chorvatska, a tedy konečné 13. místo, byla jen malou náplastí na nepovedené vystoupení. Předvedený výkon zapadl do šedi nevýrazných výsledků na celém šampionátu.
Celkově lze hodnotit vystoupení české reprezentace na Mistrovství jako nepovedené. Na nezkušený tým silně před jednotlivými závody doléhala nervozita, která společně s dalšími aspekty zapříčinila to, že šest ze sedmi plavců nevydrželo v balíku déle než několik desítek až stovek metrů. Po většinu závodu pak tito plavci bojovali osamoceně nebo v malých skupinkách daleko za hlavním polem. Chyběl výraznější úspěch, který by tým alespoň částečně uklidnil.
Mistrovství se úplně nepovedlo ani chorvatským pořadatelům. Závody probíhaly spíše v anonymitě, když v celém Záhřebu nebylo možno nalézt jedinou zmínku o konání této vrcholné plavecké akce. Velká tribuna veslařského areálu tak povětšinou zela prázdnotou a zaplňovala se vždy jen samotnými plavci s jejich doprovodem. Nejšťastnější nebyla ani volba okruhu, na kterém neexistovalo místo, ze kterého by byla vidět větší část tratě. Sledování jednotlivých závodů tak znamenalo několikakilometrovou procházku po areálu a i tak šlo reálně v rychlosti identifikovat plavce asi jen na čtyřech místech okruhu.
Příští rok bude Mistrovství Evropy juniorů hostit švýcarské Tenero, ještě letos je ale naplánováno světový juniorský šampionát v izraelském Eilatu. Jestli se ale opravdu nakonec bude konat, je vzhledem k aktuální situaci v Izraeli ve hvězdách.
Aktualizováno – FINA přesunula konání Mistrovství světa juniorů do Maďarska na Balaton!
Promo video k MS juniorů v Eilatu: