Ohridský maratón napříč albánsko-makedonským jezerem na 30-kilometrové trati ze Sv. Naumu do starobylého města Ohrid, je pro nás zajímavý nejenom pravidelnou účastí českých plaveckých maratonců, ale i historičtější souvislostí s českými zeměmi – cíl maratonu se již před vice než jedenáctisty lety stal účtočištěm žáků Sv. Cyrila a Sv. Mětoděje vyhnaných z Velkomoravské říše. Ten letošní již 28. ročník navíc přinesl první historické vítězství v tomto závodě českým barvám, po dvou třetích místech Yvetty Hlaváčové a jednom předloňském Silvie Rybářové. Právě Silva dokázala využít vítězné vlny, na které se řítí letošní sezónou Grand Prix, a zužitkovat zkušenosti ze svého již třetího startu v Makedonii k vítěznému dohmatu před tou nejdůležitější soupeřkou – Argentinkou Pilar Geijo (obě v cíli na první fotce), se kterou svádí přímý souboj o bezprecedentní celkové vítězství ve světovém poháru na tratích nad 10 kilometrů. Nejenom, že si Silva vylepšila makedonské skóre po čtvrtém místě vloni a třetím předloni, ale především se ujala o 4 body vedení v přůběžném pořadí s 95 body před Pilar Geijo s 91 body. Silva letos po Santa Fe a Magogu vyhrála již svůj třetí závod Grand Prix, což před ní z českých plavců dokázali pouze Michal Šanda (1986-1988), Michael Drozd (1996-1997) a Jana Pechanová (2006-2012). Nikdo jiný tolik vítězství ve světovém poháru (a jeho nástupci Grand Prix) nemá.
Vítězství to bylo přitom jen to nejtěsnější možné, o tři desetiny vteřiny, ale stálo za to. Vždyť nad závodem pravidelně drží patronát dokonce samotný prezident Makedonské republiky Gjorge Ivanov (jen si to představte u nás…) a maratón je tak největším sportovním podnikem v Makedonii vůbec. Prezident Ivanov osobně vítal Silvu v cíli a předával ji později ocenění (na druhém snímku). Podobný závar a rozhodování fotonišem ale byl k vidění i mezi muži, mezi kterými vyhrál Belgičan Brian Ryckman před domácím Jevgenijem Pop Acevem, který se tak stal po Tomim Stefanovskim další živoucí makedonskou sportovní celbritou, a Francouzem Johannem Hedelem.
Světová série Grand Prix vrcholí posledním, tím nejslavnějším maratónem, příští víkend mezi ostrovem Capri a Neapolí (36 km). Do něj nastoupí vedle Silvy i benjamínek (v sérii Grand Prix) Karel Baloun. Capri – Neapol bude bodovaný stejně jako Makedonie – tj. 15-11-9-7-6-5-4-3-3-3- atd. bodů a Silva jde do závodu z lepší pozice, Pilar Geijo na ni nesmí udělat více než 4 body, v čemž by ji paradoxně mohla pomoci hlavní favoritka závodu, kterým je vedle domácích Italek a zkušené Ester Nunez bezesporu Brazilka Ana Marcela Cunha, mistryně světa na 25km z Šanghaje 2011 a bronzová na 10km z Barcelony 2013, která by mohla Silvě argentinskou soupeřku bodově “eliminovat”. Ale na 36 kilometrech se toho může stát hodně a tak budeme Silvě držet palce. Startovní listina Capri-Neapol.
Se Silvou jsme si po jejím příletu povídali o Ohridu i Capri-Neapol:
Silvi, ještě jednou blahopřeju, jaké bylo to třetí letošní vítězství, které se zdá tím nejdůležitějším vzhledem k celkovému bodování Grand Prix?
Bylo to krásné, moc se mi v Makedonii líbilo, pěkné počasí, ne jako tady, stojatá voda, žádnej vjetr, až na poslední esíčko, kde se to rozhoupalo, a hlavně se mi podařilo pohlídat si Pilar. S ní to bylo ve vodě hodně náročný.
Chlapi rozhodoval fotofiniš, dojeli v jedný lajně, i mezi Tebou a Pilar Geijo byl jen nejtěsnější rozdíl, taky jsi se o vítězství dozvěděla až zpětně? Nebo jsi si byla jistá okamžitě?
Pilar nevypadala v závěru nic moc, zatímco mně se plavalo dobře, takže jsem si na ni věřila. I když to podle času nevypadá, byla jsem si jistá, musela jsem si ji sice hlídat, ale celou dobu jsem byla o záběr před ní, i když do mě mlátila hlava nehlava. Nedarovala mi to. Závod při tom byl zpočátku docela pomalý, protože to napálil bláznivej Kazach, se kterým se utrhli všichni chlapi, zatímco ženský jsme zůstaly hodně za nimi a v první půli jsme se koupaly. Holky nechtěly plavat. Až po polovině se začalo závodit, odpadla Esterka, která sice doplavala, ale šáhla si na úplné dno a skončila v nemocnici, jsem ale ráda, že je v pořádku, pak odpadla Ruska a pak jsme si to rozdávaly již jen s Pilar.
Takže to zase taková procházka nebyla?
Vůbec ne, jela jsem do Makedonie poprvé sama bez doprovodu, kterého mi pořadatel přidělil až těsně před závodem, byl to sice plavec, ale absolutně nezkušený s dálkovým a vůbec si s tím nevěděl rady. Musela jsem ho pak i seřvat, navigaci jsem v těch závěrečných vlnách nechala na doprovodníkovi Pilar, jela jsem podle něj, protože ten můj to nezvládal a v těch vlnách nebylo vidět. Ani mi neukazoval, nesignalizoval, furt se jen pokoušel něco křičet, čemuž jsem zase nerozumněla já nebo neslyšela, takže su ráda, že jsem to nezvládla i s takovým handicapem.
Byla jsi v Makedonii již potřetí.
A bylo to tu nejlepší. Nejenom, že jsem vyhrála, ale i Makedonci se ohromně zlepšili. Dali do toho více peněz a bylo to vidět. Obrovsky medializovaný, lepší hotely, lepší doprava, prostě zlepšení na každém kroku. K tomu osobní přítomnost prezidenta. I když, jak po doplavání, tak při ceremonii se točilo všechno kolem něj, vše bylo připravené a zorganizované a my tam byli jen spíše jako jeho kulisa.
Čeká Tě poslední závod, Capri – Neapol, 36 kilometrů v moři, strašlivě proměnlivém, se složitou navigací. S čím do něj jdeš? Bude se tam rozhodovat o celém svěťáku mezi Tebou a Pilar Geijo?
Bude to boj. Do posledního metro. Budu si hlídat Pilar, nesmí se mezi nás nikdo dostat, pak bych měla vyhrát. A Pilar teď nevypadala po závodě dobře, takže si věřím. Počítat musím ještě s Esterkou, která tam již vyhrála a s Brazilkou Cunhou. Ta je rychlá, ale nakonec by mi to mohlo pomoci. Pojede se mnou Martin Dufek, jako pokaždý, už se na to moc těší a má sbaleno, odlétáme ve čtvrtek.
Tak šťastný let i závod , co nejvyšší stupínek v Neapoli a Pilar za zády!
📄 GP Ohrid 30km - 1. Silva