Česká reprezentantka Silvie Rybářová jako první česká dálkoplavkyně v historii ovládla Světový pohár Grand Prix. Tato náročná série sedmi závodů je rozprostřena do 8 měsíců a závodí se v divokých řekách Jižní Ameriky, v teplých vodách Mexika, studených kanadských jezerech až po evropské destinace v Makedonii a v Itálii. Nejkratším závodem v této náročné sérii je 15-ti kilometrový závod v Mexiku a nejdelším pak drsný argentinský závod v Argentině.
A právě v Argentině vykročila Silvie Rybářová skvěle do letošního ročníku Světového poháru, když se ji v únoru podařilo ve slavném argentinském závodu Santa Fe – Coronda na 57 kilometrů vybojovat první vítězství v sérii Grand Prix. Ačkoliv česká plavkyně má panickou hrůzu z ryb a jiné vodní havěti, dokázala vyhrát ve špinavé argentinské řece, kterou obývají i malé kousavé rybičky podobné piraňám. Hned o týden později se vrhala česká reprezentantka do ještě delšího a náročnějšího argentinského závodu Hernanderias – Parana. Nyní ji čekalo „dlouhých“ 88 kilometrů v jihoamerické řece, která v některých místech dosahuje šířky tří kilometrů. Závodu hrozilo po dvou hodinách kvůli špatnému počasí zkrácení, ale nakonec se počasí umoudřilo a Silvie Rybářová dohmátla po 9 hodinách a 44 minutách na druhém místě za vítěznou Pilar Geijo (ARG), která se pomalu od prvního závodu stávala hlavní sokyní o celkové vítězství ve Světovém poháru.
Kromě příjemných pocitů z vítězství a z druhého místa si Silvie Rybářová užila také střevní potíže jako všichni plavci startující v argentinských závodech. Za své historické vítězství získala tolik poháru a cen, že dva poháry nakonec darovala jedné argentinské rodině, která je součástí českého spolku.
Po měsíční bazénové přípravě v Brně vyrazila s reprezentačními kolegy do Mexika, kde se konal nejkratší závod z celé série Grand Prix. Patnáctikilometrový závod v moři se však pyšnil světovou konkurencí, protože v Mexiku startovali i plavci, kteří se zúčastnili Světového poháru na 10 kilometrů. I přes tuto skutečnost si Silvie Rybářová dohmátla pro páté místo, ale porazila ji o jedno místo její konkurentka Pilar Geijo. Souboj těchto dvou plavkyň tak předznamenal další strhující bitvy v ostatních kolech Světového poháru. Česká reprezentantka využila i cenných rad a důležitých informací od několikanásobného vítěze GP a legendu dálkového plavání Petara Stoycheva.
Na startu prázdninových měsíců putovala česká plavkyně do Kanady, kde se zúčastnila dalších dvou kol Světové série. Legendární St-Jean na 32 kilometrů v kanadské jezeru byl nejen velkým fyzický testem, ale i psychickým testem české závodnice, která přes několik krizí závod dokončila na druhém místě za vítěznou Pilar Geijo. Teplota vody se v průběhu závodu pohybovala v rozmezí 14 – 19 stupňů a závod doprovázely vlny, chlad, silné nárazy větru a déšť, což způsobilo Silvii Rybářové podchlazení a po doplavání byla v péči lékařů. O týden později v další kanadské štaci Světového poháru Magogu (34 km) už přálo české plavkyni lepší počasí, čehož dokázala využít k získání dalšího vítězství v této sérii a oplatila tak porážku své největší sokyni Pilar Geijo. Obě dálkové plavkyně se dělily na vedoucí pozici Světového poháru Grand Prix.
Evropskou část Světové série zahájila Silvie Rybářová nejprve účastí na Mistrovství Evropy v Berlíně, kde úspěšně reprezentovala ČR na dálkoplaveckých tratích na 10 a 25 kilometrů. Pět dnů po svém berlínském startu se česká plavkyně postavila na závod v Makedonii, kde bojovala na trati 33 kilometrů v jezeře Ohrid. V těsném souboji nakonec dofinišovala jako první a jen o dohmat tak porazila svoji konkurentku v celkovém pořadí GP Pilar Geijo a to přesto, že málem doplatila na nezkušený a mladý doprovod, který takovouto pozici nikdy nedělal. Silvie Rybářová si tak v Makedonii vyplavala hezký dárek k jejím narozeninám, které slavila den po svém vítězství a mohla se tak radovat také z čtyřbodového vedení před posledním zářijovým závodem Capri – Neapol.
A byl to právě legendární mořský závod Capri – Neapol na 36 kilometrů, který měl rozhodnout o celkovém vítězství ve Světovém poháru. Bohužel Silvii Rybářovou skolila tři dny před odletem nemoc, což zapříčinilo její tréninkový výpad, který ovlivnil i její výkon v Itálii, kde bojovala do vyčerpání všech sil. I díky svému bojovnému výkonu nakonec doplavala jako čtvrtá a její hlavní konkurentka Pilar Geijo vybojovala druhé místo, čímž vyrovnala zisk 102 bodů Silvie Rybářové v celkové tabulce Světového poháru. Nakonec o celkové vítězce rozhodoval počet vítězství v seriálu Grand Prix a česká reprezentantka vybojovala v tomto ročníku hned tři, naproti tomu argentinská reprezentantka Pilar Geijo zvítězila jen dvakrát. Silvie Rybářová si připsala životní úspěch a jako první česká dálkoplavkyně v historii ovládla Světový pohár Grand Prix. Tři vítězství, dvě druhá místa, jedno čtvrté a jedno páté místo položily základ k tomuto historickému vítězství Silvie Rybářové.
Cesta k tomuto vítězství by se nepodařila bez významné podpory osobního trenéra Zdeňka Tobiáše, psychologa Pavla Humpolíčka, specialisty na výživu Michala Kumstáta a rodiny. Důležitou součástí týmu Silvie Rybářové byl i doprovod při závodech v Argentině a Kanadě (Jana Sklenaříková) a v Itálii (Martin Dufek). Za úspěchem stojí i další velké množství lidí včetně sponzorů v podobě firem Inkospor a Atex.