Velkými zmatky provázené Mistrovství Evropy skončilo včera v italském Římě. Dálkoplaveckém soutěže byly naplánovány do přímořského letoviska Lido di Ostia a podobně jako v roce 2009, kdy zde proběhlo Mistrovství světa, se to neukázalo jako nejlepší volba. Oblíbená lokalita vyznavačů kitesurfingu a windsurfingu je známá vysokými vlnami a obecně tvrdými podmínkami. A nebylo tomu jinak ani tentokrát, v místě konání se rušily tréninky a přesouvaly se starty jednotlivých distancí, až z původně čtyřdenního klání zůstaly pouze dva dny, ve kterých se muselo odplavat 5, 10 a 25 kilometrů mužů a žen a smíšená štafeta na 5 km.
Hned první sobotní závod na 5 kilometrů ukázal, jak důležité jsou v dálkovém plavání zkušenosti. „Bazénové“ podmínky, ve kterých se plavalo například letošní Mistrovství světa v Budapešti, byly rychle zapomenuty a na plavce čekala tvrdá dřina ve vlnách. Na start se postavila česká trojice Alena Benešová, Ondřej Zach a Tomáš Chocholatý. Původně přihlášený Martin Straka dal v nahuštěném harmonogramu přednost závodu na 25 km (po úpravě programu bylo plavcům zakázáno startovat v obou závodech v jednom dni). Nejzkušenější z české trojice na startu Alena Benešová prokázala svoje kvality a zkušenosti a v cíli si se solidní ztrátou 1:21.1 připsala 13. příčku. V mužském závodě si lépe vedl Ondřej Zach, který doplaval jako čtrnáctý se ztrátou 2:55.3. Tomáš Chocholatý finišoval na 18. místě (ztráta 4:24.4), dlouho po závodě ale nakonec došlo k diskvalifikaci Tomáše Peciara (SVK) a Yonatana Ahduta (ISR) a Tomáš Chocholatý se tak posunul na konečnou 16. příčku.
Ani ne dvě hodiny po doplavání nejkratší distance se šlo naopak na tu nejdelší – královskou pětadvacítku. Na startu byla česká dvojice Matěj Kozubek a Martin Straka. V rámci snahy o bezpečnost a dalších důvodů bylo tentokrát zrušeno pravidla o minimální délce jednoho okruhu, která musí být standardně alespoň jedna desetina závodu, a na plavce tak čekalo hned 15 kol. Podmínky se od dopoledne ještě zhoršily, a tak si pamětníci mohli pohledem připomenout, jak vypadaly závody v dřívějších dobách (případně jak dnes stále mohou vypadat legendární maratóny typu Capri-Neapol a dalších), pro mladší ročníky to pak byla mnohdy poprvé možnost vidět dálkové plavání v jeho ryzí podobě. V samotném závodě si velice dobře vedl Matěj Kozubek, který, jak je jeho zvykem, ze začátku závod vodil a i následně se pohyboval na čele balíku. Mezi hlavními favority zůstal i po zrychlení a dělení hlavní skupiny, což slibovalo výborné umístění. I Martin Straka o sobě dával hodně vědět, a i když zrychlení úplně nezachytil, nadále se výborně pral s těžkými podmínkami. Po cca dvou třetinách závodu ale přišel smutný konec. Naprosto zmatení rozhodčí a pořadatelé se rozhodli závod ukončit, což se jim ale nepodařilo korektně sdělit plavcům, takže celé startovní pole náhodně končilo a vylézalo z vody, aniž by kdokoliv tušil, co se bude dále dít. Po cca třech hodinách od ukončení přišlo rozhodnutí o definitivním zrušení závodu bez stanovení pořadí. Alibistické tvrzení o snaze o maximální bezpečnost plavců jen zakrylo fakt, že nikdo nebyl kompetentní stanovit jakékoliv pořadí, byť pravidla na podobnou situaci samozřejmě pamatují. Všichni startující tak odcházeli z místa závodu s hodně hořkým pocitem. [Pozn.: po více než třech měsících nakonec byly oficiálním výsledky přece jen stanoveny – Královská pětadvacítka na Mistrovství Evropy v Římě se dočkala oficiálních výsledků]
V neděli byla na programu olympijská trať 10 kilometrů. Ze startovní listiny se postupně odhlásili všichni původně přihlášení plavci, kteří absolvovali zrušený závod na 25 km, a to včetně našeho Matěje Kozubka. Volné místo ale naopak využil ke startu Martin Straka, který se tak stal jediným účastníkem Mistrovství Evropy, který tuto kombinaci kompletně absolvoval. A v jeho případě se to ukázalo jako dobrá volba. Martin zvládl až do pátého ze šesti okruhů akceptovat tempo hlavních favoritů a v cíli bral nejlepší české umístění na tomto šampionátu v podobě 11. místa (+4:08.6). Další české dvojici plavců se dařilo o něco méně. Ondřej Zach postupně nabral více než desetiminutovou ztrátu a nakonec doplaval na 19. pozici (+10:10.6) a Tomáš Chocholatý po čtvrtém okruhu působení v závodě předčasně ukončil a zamířil na kontrolu k lékařům. Zato jediná česká zástupkyně mezi ženami Alena Benešová se zvládla, podobně jako o den dříve, velmi dobře vyrovnat s těžkými podmínkami. Podobně jako v závodě mužů Martin Straka i ona dokázala akceptovat tempo hlavních favoritek po většinu závodu a v cíli si pak připsala 12. místo (+2:15.4).
Původně zrušené štafety se na žádost hlavně silných dálkoplaveckých výprav nakonec opět zařadily do programu a tak Mistrovství Evropy zakončilo klání celkem pěti týmů, kde si pro zlato doplavala domácí Itálie.
Týmová soutěž zůstala bez překvapení, i zde si pohár odnáší domácí Itálie. Česká reprezentace bere velice slušné osmé místo z dvaceti klasifikovaných států.
V dálkoplaveckém kalendáři je letos ještě jeden vrchol – třetí zářijový víkend se uskuteční Mistrovství světa juniorů, které hostí Seychely. České barvy zde bude hájit Štěpán Rjaško.
Na ostatní reprezentanty čeká ještě několik závodů Světového a Evropského poháru a pak už příprava na příští sezónu, jejíž vrchol v podobě Mistrovství světa je naplánován na červenec do japonské Fukuoky.