Výsledky vyhledávání – "Jan Novák"

Vizitka: Ján Novák

Jan Novak

Dálkový plavec, druhý československý přemožitel kanálu La Manche, vojenský pilot, politik, Zasloužilý mistr sportu (1976).

Narodil se jako válečné dítě v Piešťanech na Slovensku. Jeho dědeček narukoval z Liderovic (farnost Chotoviny, nyní okr. Tábor) k C. a K. ženistům do Seredi, kde se oženil a usadil. Tam se také narodil Honzův otec, vojenský letec.

V roce 1952 se celá rodina přestěhovala do Hradce Králové. Honza začal u trenéra JUDr. Čecha závodně plavat. Tehdejší hradecká Lokomotiva patřila k baště československého plavání. Doplňkově nejdříve boxoval u trenéra Kopeckého, později známého maséra hradeckých fotbalistů. To když byly hradecké lázně zavírány pro opravy umělého vlnobití, tehdejší středoevropské rarity. A když otec, bývalý vynikající gymnasta, s boxem nesouhlasil, Honza pak u trenéra Lorenze dělal judo. Také v judu dosahoval za hradecký Spartak špičkové dorostenecké úrovně.

Po maturitě na hradeckém gymnáziu J. K. Tyla rok pracoval jako zeměměřič.

Absolvoval základní letecký výcvik v motorovém létání na letišti v Hořicích. Po absolvování Vyššího leteckého učiliště v Košicích sloužil jako vojenský pilot u různých leteckých útvarů. Rozhodující pro jeho další sportovní činnost byla služba na letišti Pardubice. U letectva byla dávána vždy důležitost sportovní přípravě letců. Kromě činnosti letecké se jako naprostý amatér věnoval přípravě na přeplavání kanálu La Manche ve VTJ Racek Pardubice. (Pokračování textu…)

MUDr. Jaroslav Novák převzal ocenění ČSPS ke svému životnímu jubileu

Jméno MUDr. Jaroslav Novák dnes zřejmě mnoho neřekne současné generaci českých dálkových plavců. Pro vyznavače plavání na otevřených vodách z období poslední čtvrtiny minulého století se však tento plavec, lékař, vědec a funkcionář stal ikonou reprezentující období přeměny našeho sportu z aktivity provozované hrstkou podivínů až po olympijskou disciplínu.

Nebylo vůbec jednoduché Jaroslava Nováka zastihnout a domluvit termín k oficiálnímu předání ocenění při příležitosti osmdesátých narozenin (!), které v srpnu oslavil. Stejně jako během celého svého života, je totiž „Jarda“ neustále v jednom kole a volný čas je pro něj pojmem naprosto neznámým.

Zadařilo se až na valné hromadě sekce DZP, kde jsme konečně mohli našemu emeritnímu předsedovi a členovi Síně slávy ČSPS poblahopřát k životnímu jubileu a poděkovat za obrovský kus práce ve prospěch dálkového a zimního plavání (na fotce z rukou nástupce a současného předsedy sekce Michala Štěrby). (Pokračování textu…)

Na trati z Rujány do Stralsundu opět s českou účastí

V sobotu 7. 7. se konal tradiční „Sundschwimmen“ z poloostrova Rujána do hanzovního města Stralsund, nejstarší plavecký závod v Německu s prvním ročníkem uspořádaným již v roce 1926 (o jeho historii nebo záběrech ze startu se můžete dočíst ZDE) a s kapacitně omezeným startovním polem, které je vždy beznadějně uzavřeno již začátkem ledna (!). Přes 2315 metrů širokou mořskou úžinu startovalo za silného větru, který všem nabídl zážitek nepříjemných a studených baltských vln, celkových 1069 plavců různých národností, z nichž se 1050 dostalo úspěšně do cíle. Nejrychleji pak Tom Maron z Brém v čase 33:49 min., který vyhrál celkově již potřetí po svých předchozích vítězstvích z let 2015 a 2016 a „až“ 4. místě z loňského roku. Z českých plavců, kteří se do nevyzpytatelných podmínek Baltu rádi vrací a mezi nimiž v minulosti zářili např. Vladimír Srb, Martina Matějíčková, před nimi Michal Šanda a dokonce již v 70. letech Ján Novák, se nejvíce dařilo Jiřímu Polanskému (Pokračování textu…)

Vzácná obojživelnost Renaty Novákové a Rostislava Vítka

Vitek 20K Lipno 2012Je téměř tradicí, že se počátek dálkoplavecké sezóny, představovaný bazénovým šampionátem, letos na 5 kilometrů, kryje s koncem zimní otužilecké sezóny. Letos tomu není jinak a nadcházející mistrák v Praze Podolí následuje přesně týden po vyhlášení celkových vítězů zimních klání ve studené, chladné či ledové vodě v Nové Pace. Vítězství v kategorii mužů i žen si přitom vyplavali otužilci, kteří se oba představí i v Podolí v teplé padesátce, což je skutečně obdivuhodná obojživelná kombinace. Renata Nováková (SC PA Pardubice) a Rostislav Vítek (FIDES Brno, ale Kometa Brno v dálkovém plavání) tak dokázali velkou všestrannost a odolnost a boří přitom mýty o pomalosti otužilců. Zatímco Renata Nováková se stále nachází na počátku své plavecké kariéry, byť je již zkušenou plavkyní ve venkovních vodách s dvěma pátými místy v celkovém pořadí Českého poháru v dálkovém plavání a dorosteneckou medailistkou v tomtéž žebříčku, jméno Rostislava Vítka se vrátilo na štítky vítězů pohárů naší sekce dálkového a zimního plavání po třech letech. (Pokračování textu…)

Vylez na první kámen, na kterej uvidíš!

První člověk, který přeplaval kanál La Manche, byl americký kapitán Matthev Webb. Bylo to 28. srpna 1875, bylo mu 27 let a přeplaval ho v čase 31 hodin a 45 minut. Až teprve o 51 let později zdolala La Manche první žena, devatenáctiletá Američanka německého původu Gertrude Ederlová. Plavala z Francie do Anglie v čase 14 hodin a 39 minut.

Uplynulo opět víc než půl století, když stanula v Doveru na pláži první žena z bývalého Československa. Přestože byly čtyři hodiny ráno, byla tma jako v ranci. Od moře vanul nepříjemně ledový vítr. Mezi folkenstonským přístavem a Shakespearovou pláží stála u břehu po kolena ve vodě osamocená žena a od ní se nenávratně vzdaloval gumový člun. V její tváři se odráželo psychické napětí, ale jen do určité doby. Její zrak byl upjatě soustředěn na velkou loď, která byla zakotvena ještě dále od břehu. Vteřiny očekávání byly nekonečně dlouhé, jako by se čas zastavil. Na co asi v té chvíli myslela, co všechno jí probíhalo hlavou? To věděla jen ona sama. Co ji čekalo v příštích deseti hodinách? Byla ale skálopevně rozhodnuta od svého životního předsevzetí neustoupit a vydat se na tu nekonečně dlouhou pouť přes kanál.

Psal se 3. srpen 1988 (dnes je tomu tedy už rovných 35 let). (Pokračování textu…)

Dvacet pět let od první „české“ přeplavby kanálu La Manche

Mezi lety 1971 – 1975 dvakrát František Venclovský a Jan Novák, v roce 1988 Lída Jelínková. Když na Silvestra 1992 s úderem půlnoci zaniklo Československo, mělo díky třem plavcům v záznamech pět úspěšných sólo přeplaveb úžiny mezi Anglií a Francií. Od roku 1993 se pak začala psát historie samostatné České republiky. Prvním českým pokusem byla neúspěšná plavba Richarda Blatného v roce 1996 (La Manche následně úspěšně přeplaval 31. 8. 1998). Na tu úspěšnou jsme si ale museli počkat další dva roky. Přesně před dvaceti pěti lety, 1. srpna 1998, uspěl ostravský plavec Libor Laštík. (Pokračování textu…)

Dálkovým plavcem roku 2019 se stal Matěj Kozubek, nejlepší juniorkou Lucie Zubalíková

Ve středu 15. ledna hostilo pražské Kongresové centrum slavnostní vyhlášení ankety o nejlepší sportovce Českého svazu plaveckých sportů za rok 2019. V rámci programu proběhlo i vyhlášení třech kategorií Sekce dálkového a zimního plavání – dálkové plavání dospělí, dálkové plavání junioři a zimní plavání. O pořadí ve všech třech kategoriích rozhodlo hlasování členů Výboru sekce, reprezentačního trenéra Jana Srba a vedoucího SCM dálkového plavání Josefa Nalezeného. (Pokračování textu…)

Zimní přeplavba tradiční maratónské tratě Hel – Gdyně v Polsku

Před 6 lety na podzim 2012 jsem se začal věnovat sportovnímu otužování, za tu dobu se můj život změnil od podlahy. Dobrodružství střídá dobrodružství. Propadl jsem plavání v jeho nejzákladnější podobě. Začalo to tak, že jsem nevypustil bazén na zahradě a v předvečer odletu mého syna do USA jsme se v něm vykoupali, voda měla 15°C a byla příšerně studená. Jen tak ze srandy jsem řekl, že do bazénu vlezu každý den, než se vrátí. To bylo zásadní. Kolem Vánoc voda v bazénu zamrzla a rozmrzla až na jaře. Psal se rok 2013. To už jsem měl za sebou 3 závody v Zimním plavání se zajímavým výsledkem. 2. místo na 300m u Národního divadla, 1. místo na 500m v Bráníku a 4. místo na 500m v Nové Pace a to vše ve vodě o teplotě kolem 3-4°C. Najednou se pro mě každá vodní hladina stala magnetem a to celoročně. V sezóně 2013-2014 se mi podařilo vyhrát Český pohár v zimním plavání v celkovém pořadí – muži a vysloužil jsem si jednoroční držení obrovského putovního poháru. (Pokračování textu…)

Opustil nás jeden z představitelů renesance dálkového plavání Petr Kolář

Se zpožděním, které ovšem v tomto případě již nehraje vůbec žádnou roli, jsme se dozvěděli smutnou zprávu, že nás nedávno opustil Petr Kolář (na prvním obrázku z knihy V. Židka Sám ve víru zdymadel, na druhém z loňské svatby svého vnuka) 📄 Petr Kolář - smuteční oznámení. Velká a osobitá postava dálkového a zimního plavání, jeden z protagonistů zlatého věku renesance distančních závodů konce 60. a počátku 70. let. Petr Kolář se objevil u dálkového plavání v roce 1968 a to hned vítězstvím v legendárním závodě Vrané – Praha, kde začal porážet tehdejší hvězdy Bučku, Kuczu, Eremiáše i Venclovského. Mezi Vraným a Prahou, na Lipenském maratonu i jinde pak několik let nenašel přemožitele a to i tehdy, když do závodů začal nastupovat budoucí přemožitel Kanálu La Manche a nastupující hvězda Jan Novák. V předpohárové době vyhrál první dvacítku v ČR vůbec – kde jinde než na Lipně – v roce 1970, a pak ji vyhrával znovu a znovu. V roce 1973 pak zvítězil v kvalifikačním závodě na Kanál La Manche na Lipně v doposud nejdelším závodě, který se u nás pořádal – na 40 (!) km. (Pokračování textu…)

Historie plavání otužilců – část 4., Významné osobnosti

Obr._VLTAVENKA_ve_Vltavevk_pokrVýznamné osobnosti
Jako každý sport na této planetě, má i plavání otužilců své významné osobnosti, a to i v dobách, kdy se vlastně o sport vůbec nejednalo.

Vincenz Priessnitz (1799-1851)
Narodil se 4. října 1799 v nejsevernějším cípu dnešního Olomouckého kraje. Priessnitzovo rodiště tvořilo asi 18 domků vzdálených cca půlhodinu pěšky od města Frývaldova (dnešní Jeseník).
S léčbou studenou vodou začal na svém vlastním těle, když si sám vyléčil zlomená žebra za pomocí studených obkladů a opěradla židle. Poté začal léčit i blízké okolí. Jednalo se hlavně o pohmožděniny, vymknutí, podvrtnutí a podobné úrazy. Priessnitzova úspěšná léčba mu přivedla mnoho dalších pacientů a to ho přimělo používat léčení studenou vodou ve stále větším rozsahu.
Vincenz Priessnitz přišel na to, že použití studené vody na zpocené tělo má příznivý vliv na cirkulaci krve, a proto zavedl pocení před studenou lázní. Začalo se mu přezdívat „vodní doktor“ a byl vyhledáván nemocnými ze všech krajů. Roku 1818 se stal jeho původní dřevěný domek malým vodoléčebným ústavem. (Pokračování textu…)