Fenomén Kanálu La Manche, který vyzývá plavce, vytvalce i dobrodruhy již 140 let, oslovil i celou řadu světových plaveckých es, včetně těch nejranějších, alespoň měřeno jejich účastí na Olympijských hrách. Vždyť již historické čislo dvě Thomas Burgess, kterému se Kanál podařilo pokořit v roce 1911, byl Olympionikem. A stejně tak první ženská přemožitelka a celkové číslo šest Gertrude Edelre. Ta byla navíc olympijskou medailistkou a první skutečnou mediální hvězdou v lamanšském průlivu. O obou jsme psali dříve na našich stránkách. Olympionikem, byť ve vodním pólu, byl rovněž King of the Channel Edward Temme, první plavec, který překonal La Manche dvakrát, v roce 1927 a znovu v roce 1934. Tím až do roku 1951 držel titul King of the Channel pro plavce s největším počtem úspěšných přeplaveb. Zajímavý přehled plavců, kteří soutěžili na OH a zároveň dokázali přeplavat La Manche zveřejnila WOWSA včele s fenomenálním Petarem Stojčevem, který se dostal na Olympijské hry hned 4x a jako jediný ze seznamu plaval na OH jak v bazénu tak v maratónu. V seznamu samozřejmě nechybí ani náš Rostislav Vítek. (Pokračování textu…)
Povedená vizualizace statistik Kanálu La Manche
Letošní sezóna na Kanálu skončila a tak je možné spočítat všechny úspěšné přeplavby. Phillip Hodges si pak dal tu práci a spojil statistiky obou asociací (CSA a CSPF) a moc zajímavě je vizualizoval. Za poslední čtyři roky si tak můžete prohlédnout, kolik úspěšných plavců lamanšský průliv překonalo, v jakých měsících, s jakými piloty. Navíc, jaký je poměr mužů a žen, kdo byl prvním a posledním úspěšným v sezóně, nejrychlejším a nejpomalejším. Na další stránce je pak nádherně zobrazeno, kdo plaval v jak vysokém „tajdu“, síle větru, teplotě vody atd. Vizualizace je k dispozici zde. Protože máme mezi sebou několik plavců, kteří mají termín pro příští rok nebo pro rok 2017, jistě ocení i statistiky teploty vody, s jejich minimem, maximem, průměrem a letošními hodnotami.
Plavkyně Pechanová se k boji o Rio odrazila také z Krnova
Čas 58:10,70 minuty Janu Pechanovou velice potěšil. Po třech letech se tento měsíc vrátila do krnovského bazénu a vyhrála závod žen na pět kilometrů, kterým při Ceně Krnovska skončila sezona dálkových plavců.
„Je to krok dobrým směrem po tom, co jsem v tréninku udělala nějaké změny,“ uvedla reprezentantka Pechanová, která se k plavání vrací při mateřských povinnostech, jelikož má dvouletou dceru. Plavkyně Komety Brno se chystá na boj o svou čtvrtou olympiádu.
Jaké změny jste udělala?
Ze začátku jsem si říkala, že se na něm musím naprosto odrovnat, ale přitom, když se vrátím domů, musím normálně fungovat. Dvakrát denně jsem ale jezdila z Berounska, kde bydlím, trénovat do Prahy, takže takové tři hodiny jsem trávila v autě. Teď už se domů nevracím, zůstávám v Praze a odpočívám, což je znát. (Pokračování textu…)
Velká cena Krnovska v plavání ukázala špičkové výkony
V pátek a sobotu proběhl v krnovském bazénu již 37. ročník ceny Krnovska v plavání, v rámci ní se pošestnácté. plavala Krnovská 5, jediný závod v ČR na pět kilometrů v pětadvacetimetrovém bazénu.
Jak bazénové sprinty, tak dálkoplavecký závod jsou již roky pevně zakotveny v plaveckém kalendáři a není divu, že na sprinty se sjíždí nejlepší plavci, zejména žákovských a juniorských kategorií z celé Moravy a Slezska. Krnovská 5, poslední závod dálkoplavecké sezony, je na tom s obsazením ještě lépe. Na krnovský bazén si vždy najde cestu česká „štrekařská“ špička i skvělí zahraniční plavci.
Před závodem sice pořadatelé dostali nekolik omluvenek, ale třeba brněnský Jakub Tobiáš ukázal už v páteční rozplavbě, že o hodnotné výkony nouze nebude. Časem 54:20 min. ukázal své ambice na stupně vítězů. Také Rostislav Vítek si vzpomněl na svá nejlepší léta a při svém patnáctém startu v Krnově se počtrnácté dostal pod magickou hodinu. (Pokračování textu…)
Vážení dálkoplazi a jiná zvěři ! (3)
Cena Krnovska pro rok 2015 je za námi, informace o průběhu pětky vám poskytují profesionální žurnalisté (a ještě něco bude), takže snad v několika bodech malé ohlédnutí za tím, co se běžně nedovíte.
1. První bod jistě mnohé překvapí, ale za pořadatele ho musím uvést, neboť jsme tímto faktem nadšeni !!!
V Krnově se pořádá závěrečné vyhlášení celkových výsledků dálkoplazecké sezony už spoustu let (myslím, že to bylo po dvanácté). Vždy po vyhlášení se různě posílaly plakety pro medailisty, poháry či jiné ceny, neboť z různých příčin se dotyčný (í) nedostavil (i). Ne tak tomu bylo letos. Na vyhlášení vítězů (a to vyhlašujeme v kategorii mužů a žen 6 nejlepších) se dostavili všichni (slovy fšeci !!!). Děcka – obrovský hlubokosklon Vám všem! Zrobili jste nám velkou radost !!!
2. Janička Pechanová převapila asi hlavně dva lidi – trenéra Pepu (a su moc rád, že Jana v Krnově byla, jinak by se Josef z Brniska nevyhrabal a hlavní dálkařské město Šlonska nenavštívil) a sama sebe! (Se vší skromností mně vlastní tvrdím, že já jsem takový výkon čekal, to je dané duchem naší staré bazenové rozvaluchy, na krnovské pětadvacítce si nikdo nedovolí jet blbé časy.) JAŇULE – skvělé !!! (Pokračování textu…)
Historie plavání otužilců – část 4., Významné osobnosti
Významné osobnosti
Jako každý sport na této planetě, má i plavání otužilců své významné osobnosti, a to i v dobách, kdy se vlastně o sport vůbec nejednalo.
Vincenz Priessnitz (1799-1851)
Narodil se 4. října 1799 v nejsevernějším cípu dnešního Olomouckého kraje. Priessnitzovo rodiště tvořilo asi 18 domků vzdálených cca půlhodinu pěšky od města Frývaldova (dnešní Jeseník).
S léčbou studenou vodou začal na svém vlastním těle, když si sám vyléčil zlomená žebra za pomocí studených obkladů a opěradla židle. Poté začal léčit i blízké okolí. Jednalo se hlavně o pohmožděniny, vymknutí, podvrtnutí a podobné úrazy. Priessnitzova úspěšná léčba mu přivedla mnoho dalších pacientů a to ho přimělo používat léčení studenou vodou ve stále větším rozsahu.
Vincenz Priessnitz přišel na to, že použití studené vody na zpocené tělo má příznivý vliv na cirkulaci krve, a proto zavedl pocení před studenou lázní. Začalo se mu přezdívat „vodní doktor“ a byl vyhledáván nemocnými ze všech krajů. Roku 1818 se stal jeho původní dřevěný domek malým vodoléčebným ústavem. (Pokračování textu…)
Baloun vyhrál Cenu Krnovska, jeho sok propásl finiš
Dvěstěkrát museli přeplavat 25metrový bazén, aby doplavali do cíle závodu na pět kilometrů. Uf! To byla na Ceně Krnovska šichta. A také parádní finiš, v němž Karel Baloun z Komety Brno porazil ruského reprezentanta Daniila Serebrennikova o pouhých sedm desetin vteřiny, v cíli byl za 54:09,30 minuty.
„Chyboval jsem, myslel jsem, že máme před sebou ještě padesát metrů, ale už to byl finiš,“ povzdechl si Serebrennikov. „Problém byl v tom, že u nás v Rusku se hlásí posledních sto metrů, tady to bylo padesát.“
Baloun uznal, že kdyby jeho soupeř šel do finiše, jak měl, tak by ho potrápil více. „Ale před závodem mě nenapadlo, že budu bojovat o vítězství, protože moje tréninkové ukazatele nebyly moc dobré, abych si věřil na nějaké vítězství a už vůbec ne na takový čas, i když zase extra super není,“ řekl Karel Baloun. (Pokračování textu…)
Pechanová se po letech vrací do krnovského bazénu
Jsou zvyklí na širé vodní plochy, jenže teď musejí pět kilometrů zvládnout v pětadvacetimetrovém bazénu. Ten přeplavou dvěstěkrát! Sezona dálkových plavců už tradičně vyvrcholí v Krnově na Ceně Krnovska, která se koná v pátek od 16.00 a v sobotu od 9.15.
Hlavní rozplavba na pět kilometrů startuje zítra ve 13.00. A pořadatelé při ní očekávají útok na české rekordy.
„Deset let starý český rekord Jany Pechanové, která u nás zaplavala čas 57:02 minuty, je ohrožený,“ uvedl ředitel soutěže Ivan Smolka. „A také muži by mohli překonat nejlepší český čas, který od roku 2010 časem 52:52 minuty drží Květoslav Svoboda.“ (Pokračování textu…)
Milí dálkoplazi či jiná zvěři (díl 2)!
JANA PECHANOVÁ est arrivé !!!
Nejprve mi dovolte, abych vysvětlil nadpis článku.
Tak, jak milovníci vína vždy třetí čtvrtek v listopadu vítají nové víno sloganem „Le Beaujolais noveau est arrivé“, tak i pořadatelé Ceny Krnovska mohou po obdržených přihláškách použít drobný analog –„ Jana Pechanová est arrivé“. Skutečně – Janička se vrací po třech letech na místo činu, kde „spáchala“ (už před deseti lety) dosud platný český rekord na 5 km. A všichni přítomní budou v sobotu určitě zvědaví na to, s jakou formou Jana přichází. Doufáme, že to bude fazona parádní a stařičký krnovský bazén bude Janičce sloužit jako odrazový můstek v její snaze probojovat se už na 4. olympiádu! (Pokračování textu…)
Historie plavání otužilců – část 3., Historie sportovního otužování
Alfred Nikodem
Historie sportovního otužování
V 19. a 20. století začali někteří jedinci propagovat zimní otužování plaváním ve studené vodě. U nás se stal průkopníkem Alfred Nikodem, který v roce 1923 poprvé plaval veřejně v zimě přes Vltavu. Založil klub otužilců, takže v roce 1928 plavalo venku při tradičním vánočním vystoupení již jeho 63 členů. Své následovníky měl i v jiných městech. Je známo, že v té době vždy v zimě přeplavali řeku Radbuzu v Plzni bratři Stejskalové se skupinou podobných nadšenců. Alfred Nikodem jako 82 letý plaval v zimě ještě v roce 1945 a o 4 roky později zemřel. Pomyslnou štafetu vedoucího otužileckého sportu po něm přebral jeho žák Oldřich Liška, který byl v čele otužileckého úseku desítky let až do své smrti. Po 2. světové válce se plavání v ledové vodě u nás značně rozšířilo a pod názvem sportovní otužování se stalo od roku 1968 součástí svazu plaveckých sportů bývalého ČSTV.
Do roku 1958 existoval u nás pouze jediný klub zabývající se otužováním (I. oddíl otužilců a plavců vytrvalců Tělovýchovné jednoty Praha-Hostivař). Po tomto roce v důsledku mnohaleté propagační činnosti pražských otužilců se začaly zakládat další oddíly otužilců v Čechách a na Moravě.
V zimním plavání rozlišujeme vodu ledovou o teplotě 4°C a nižší, studenou 4,1 – 8°C a chladnou 8,1 – 12°C. Soutěže probíhají od 1. 10. do 30. 4. zpravidla na tratích 100, 250, 500, 750 a 1000 metrů. Maximální časový limit na uplavání trati je 22 minut. Plavec nesmí mít na sobě žádný prostředek zvyšující odolnost vůči chladu (např. neopren). Povoleny jsou plavecké čepice a boty do vody, neumožňuje-li viditelnost bezpečný vstup a výstup z vody (ZEMAN, Václav. Adaptace na chlad u člověka: možnosti a hranice. 1. vyd. Praha: Galén, 2006, s. 10-11). (Pokračování textu…)