Historie plavání otužilců – část 4., Významné osobnosti

Obr._VLTAVENKA_ve_Vltavevk_pokrVýznamné osobnosti
Jako každý sport na této planetě, má i plavání otužilců své významné osobnosti, a to i v dobách, kdy se vlastně o sport vůbec nejednalo.

Vincenz Priessnitz (1799-1851)
Narodil se 4. října 1799 v nejsevernějším cípu dnešního Olomouckého kraje. Priessnitzovo rodiště tvořilo asi 18 domků vzdálených cca půlhodinu pěšky od města Frývaldova (dnešní Jeseník).
S léčbou studenou vodou začal na svém vlastním těle, když si sám vyléčil zlomená žebra za pomocí studených obkladů a opěradla židle. Poté začal léčit i blízké okolí. Jednalo se hlavně o pohmožděniny, vymknutí, podvrtnutí a podobné úrazy. Priessnitzova úspěšná léčba mu přivedla mnoho dalších pacientů a to ho přimělo používat léčení studenou vodou ve stále větším rozsahu.
Vincenz Priessnitz přišel na to, že použití studené vody na zpocené tělo má příznivý vliv na cirkulaci krve, a proto zavedl pocení před studenou lázní. Začalo se mu přezdívat „vodní doktor“ a byl vyhledáván nemocnými ze všech krajů. Roku 1818 se stal jeho původní dřevěný domek malým vodoléčebným ústavem. (Pokračování textu…)

Baloun vyhrál Cenu Krnovska, jeho sok propásl finiš

krnov2015Dvěstěkrát museli přeplavat 25metrový bazén, aby doplavali do cíle závodu na pět kilometrů. Uf! To byla na Ceně Krnovska šichta. A také parádní finiš, v němž Karel Baloun z Komety Brno porazil ruského reprezentanta Daniila Serebrennikova o pouhých sedm desetin vteřiny, v cíli byl za 54:09,30 minuty.

„Chyboval jsem, myslel jsem, že máme před sebou ještě padesát metrů, ale už to byl finiš,“ povzdechl si Serebrennikov. „Problém byl v tom, že u nás v Rusku se hlásí posledních sto metrů, tady to bylo padesát.“

Baloun uznal, že kdyby jeho soupeř šel do finiše, jak měl, tak by ho potrápil více. „Ale před závodem mě nenapadlo, že budu bojovat o vítězství, protože moje tréninkové ukazatele nebyly moc dobré, abych si věřil na nějaké vítězství a už vůbec ne na takový čas, i když zase extra super není,“ řekl Karel Baloun. (Pokračování textu…)

Pechanová se po letech vrací do krnovského bazénu

pechy_krnov2015_idnesJsou zvyklí na širé vodní plochy, jenže teď musejí pět kilometrů zvládnout v pětadvacetimetrovém bazénu. Ten přeplavou dvěstěkrát! Sezona dálkových plavců už tradičně vyvrcholí v Krnově na Ceně Krnovska, která se koná v pátek od 16.00 a v sobotu od 9.15.

Hlavní rozplavba na pět kilometrů startuje zítra ve 13.00. A pořadatelé při ní očekávají útok na české rekordy.

„Deset let starý český rekord Jany Pechanové, která u nás zaplavala čas 57:02 minuty, je ohrožený,“ uvedl ředitel soutěže Ivan Smolka. „A také muži by mohli překonat nejlepší český čas, který od roku 2010 časem 52:52 minuty drží Květoslav Svoboda.“ (Pokračování textu…)

Milí dálkoplazi či jiná zvěři (díl 2)!

krnov2015_pechyJANA PECHANOVÁ est arrivé !!!

Nejprve mi dovolte, abych vysvětlil nadpis článku.

Tak, jak milovníci vína vždy třetí čtvrtek v listopadu vítají nové víno sloganem „Le Beaujolais noveau est arrivé“, tak i pořadatelé Ceny Krnovska mohou po obdržených přihláškách použít drobný analog –„ Jana Pechanová est arrivé“. Skutečně – Janička se vrací po třech letech na místo činu, kde „spáchala“ (už před deseti lety) dosud platný český rekord na 5 km. A všichni přítomní budou v sobotu určitě zvědaví na to, s jakou formou Jana přichází. Doufáme, že to bude fazona parádní a stařičký krnovský bazén bude Janičce sloužit jako odrazový můstek v její snaze probojovat se už na 4. olympiádu! (Pokračování textu…)

Historie plavání otužilců – část 3., Historie sportovního otužování

Nikodem

Alfred Nikodem

Historie sportovního otužování
V 19. a 20. století začali někteří jedinci propagovat zimní otužování plaváním ve studené vodě. U nás se stal průkopníkem Alfred Nikodem, který v roce 1923 poprvé plaval veřejně v zimě přes Vltavu. Založil klub otužilců, takže v roce 1928 plavalo venku při tradičním vánočním vystoupení již jeho 63 členů. Své následovníky měl i v jiných městech. Je známo, že v té době vždy v zimě přeplavali řeku Radbuzu v Plzni bratři Stejskalové se skupinou podobných nadšenců. Alfred Nikodem jako 82 letý plaval v zimě ještě v roce 1945 a o 4 roky později zemřel. Pomyslnou štafetu vedoucího otužileckého sportu po něm přebral jeho žák Oldřich Liška, který byl v čele otužileckého úseku desítky let až do své smrti. Po 2. světové válce se plavání v ledové vodě u nás značně rozšířilo a pod názvem sportovní otužování se stalo od roku 1968 součástí svazu plaveckých sportů bývalého ČSTV.
Do roku 1958 existoval u nás pouze jediný klub zabývající se otužováním (I. oddíl otužilců a plavců vytrvalců Tělovýchovné jednoty Praha-Hostivař). Po tomto roce v důsledku mnohaleté propagační činnosti pražských otužilců se začaly zakládat další oddíly otužilců v Čechách a na Moravě.
V zimním plavání rozlišujeme vodu ledovou o teplotě 4°C a nižší, studenou 4,1 – 8°C a chladnou 8,1 – 12°C. Soutěže probíhají od 1. 10. do 30. 4. zpravidla na tratích 100, 250, 500, 750 a 1000 metrů. Maximální časový limit na uplavání trati je 22 minut. Plavec nesmí mít na sobě žádný prostředek zvyšující odolnost vůči chladu (např. neopren). Povoleny jsou plavecké čepice a boty do vody, neumožňuje-li viditelnost bezpečný vstup a výstup z vody (ZEMAN, Václav. Adaptace na chlad u člověka: možnosti a hranice. 1. vyd. Praha: Galén, 2006, s. 10-11). (Pokračování textu…)

Když se podíváte na vodu, co cítíte? Já klid, říká Jana Pechanová

dobrissko_pechyČeská plavkyně Jana Pechanová před rokem oznámila svůj plavecký comeback, od té doby na sobě denně tvrdě pracuje. Důvodem je jak jinak než neúprosně se blížící Olympiáda v Riu. Několikanásobná medailistka z evropských šampionátů by se tak na OH probojovala již počtvrté.

Jak jste se dostala k plavání?
Od malička jsem byla ke sportu vedená rodiči, a to jak ke sportům zimním, tak k letním. Když jsem pak v první třídě začala jezdit se školou na plavání a po ukončení kurzu nám bylo trenéry v Příbrami nabídnuto pokračovat dál, rodiče neváhali a přihlásili mě. Spolu se mnou v plavání pokračovali další tři spolužáci, ale vydržela jsem jediná. (Pokračování textu…)

Na startu posledního závodu světového poháru v Hong Kongu Benešová a Kozubek

Hong Kong Alena MatejStejně jako letošní dálková sezóna jde do finále i světový pohár svým posledním jedenáctým (!) závodem, který již poněkolikáté v řadě hostí Hong Kong. V letošním roce se světový pohár uskutečnil na všech kontinentech vyjma Afriky, když se plavalo v Jižní i Severní Americe, Asii, Evropě a díky závodu v Nové Kaledonii i v Oceánii! V průběžném pořadí jsme se moc neprosadili, nejlépe je Ján Kútnik na 24. místě díky čtyřem startům, ale o to se nám letos nejednalo. Šlo nám primárně o zkušenosti, o zápolení s absolutní světovou špičkou, a jak to již bylo i v minulosti, poslední dva roky před Olympiádou je svěťák přenabitý maratónskou excelencí a ne jinak tomu bude i v Hong Kongu. Kompletní špička z USA, Austrálie, k tomu favorizovaná Jižní Amerika, která v posledních závodech válcuje svět a nejenom Brazilci, kteří hostí OH v Riu, ale i další jihoamerické země pomalinku naznačují své olympijské ambice. Jim se v Hong Kongu postaví letošní nejúspěšnější čeští plavci – Matěj Kozubek a Alena Benešová. Závod můžete sledovat ON-LINE (ve tři hodiny ráno našeho času). Zde naleznete startovku, průběžné pořadí mužů (Mates 69. se starty v Mexiku a Kazani) i žen (Alena 79. s jediným startem) před posledním závodem a po něm výsledky.

Historie plavání otužilců – část 2., Otužování a jeho vývoj

vincenz_priessnitz

Vincenz Priessnitz

Otužování a jeho vývoj
Pod pojmem otužování zpravidla rozumíme činnost, jejímž výsledkem má být schopnost organismu správně a pohotově reagovat na klimatické výkyvy zevního prostředí. Při každodenním životě přichází z jednotlivých vlivů podnebí nejvíce v úvahu sluneční záření a změny teploty. Otužování je tak staré jako lidstvo samo. Člověk v něm zastával jak roli pasivní, když byl přírodou tvrdě a soustavně otužován, neboť jeho odolnost byla podmínkou přežití, tak roli aktivní vždy, když si uvědomil, že mu zvyšování otužilosti přináší výhody.
Ze starověku můžeme vzpomenout Sokrata, který se roku 422 př. n. l. zúčastnil ve věku 48 let válečného tažení. Diogenes Laeterský o něm píše, že byl velmi otužilý. Po celý rok prý chodil bos. Seneca mladší, vychovatel císaře Nerona, byl údajně také velmi otužilý a po celý rok se koupal a plaval v Tibeře.
Z osobností doby nepříliš dávné musíme vzpomenout německého faráře Kneippa (CAPKO, Ján. Základy fyziatrické léčby. Vyd. 1. Praha: Grada, 1998, s. 99), jehož léčebná metoda spočívala v soustavném otužování studenou vodou za pobytu v přírodě. Z té doby se nám zachoval i termín knajpování, což bylo brouzdání ve studené vodě, nebo alespoň v ranní rose. Přejdeme-li státní hranici do Německa poblíž Železné Rudy, narazíme na mělký umělý vodní kanál, který má název Kneipperbach. Na Moravě působil další průkopník otužování, lidový léčitel Vincenz Priessnitz, který byl nazýván „vodní lékař“, ačkoli lékařem nikdy nebyl. Vzpomínáme na něho jako na zakladatele moderního způsobu vodoléčby a založil také léčebný ústav v lázních Jeseník. Po něm dosud nazýváme mokrý obklad, překrytý suchou látkou. Odolnost vůči chladu sledovali velmi pečlivě i čeští lékaři. Dokazovali, že otužování má význam pro prevenci tzv. chorob z nachlazení. Běžné otužování by se mělo stát součástí života každého člověka (ZEMAN, Václav. Adaptace na chlad u člověka: možnosti a hranice. 1. vyd. Praha: Galén, 2006, s. 9). (Pokračování textu…)

Zdenka Krčálová přeplavala měsíc a půl po La Manche i Catalinu

catalina1V České republice byla středa 7. října půl osmé ráno. O devět časových pásem zpět na západ bylo stále ještě úterý 6. října a noční Los Angeles se pomalu chystalo uložit ke spánku. Neplatilo to ale pro posádku lodi Bottom Scratcher, která právě zakotvila u pobřeží ostrova Catalina. Na své palubě měla poslední českou přemožitelku kanálu La Manche Zdenku Krčálovou, která se po úspěšné srpnové plavbě přes tento evropský průliv chystala na i na jeho americkou obdobu. Po necelé půlhodině finálních příprav bylo vše přichystáno na start tohoto dobrodružství. (Pokračování textu…)

Pozvánka na Cenu Krnovska a vyhlášení Českého poháru

ivan_krnov_2013

Ivan Smolka

Milí dálkoplazi či jiná zvěři!
Uvažovali jsem, co nového vám sdělit před posledním kolem Českého poháru v dálkovém plavání pro rok 2015 – Krnovskou 5. A nakonec jsme se rozhodli opsat pozvánku z loňského roku, pravda s mírnou aktualizací. Podle nás ta pozvánka byla natolik výživná a pravdivá, že určitě splní svůj účel i letos.
Takže vážení přátelé – jak jste jistě zaregistrovali, tak jak se blíží listopad, tak se blíží se 37. ročník Ceny Krnovska, poslední závod Českého poháru v dálkovém plavání sezony 2015, v rámci kterého se pojede už po 16. závod na 5 km. Tradiční pětka zakončí letošní dlouhou sezonu a závěrečné vyhlášení nejlepších dálkoplazů pro sezonu 2015 umožní klasikům si na chvilku odfrknout. Skutečně jen na chvilku, vždyť už zase od konce ledna do toho mnozí z nás půjdou nanovo.

Už jenom konstatování, že Krnovská 5 se jede po 16. naznačuje, že asi nemá cenu opakovat všechny chronicky známé skutečnosti. Přesto si dovolíme pro ty, kteří už mají hosipa, něco málo zopakovat a snad i naznačit některé, pravda kosmetické změny (i když právě teď si neuvědomujeme, jaké budou).
V letošním roce se krnovská pětka opět jede jako závod jednotlivců a boduje se do celkového hodnocení Českého poháru jednotlivců, nikoli do soutěže družstev. V rámci přihlášek neklademe žádné omezení, po uzávěrce zveřejníme všechny přihlášené a vybereme z nich 40 podle pořadí v ČP a doplníme je až osmi tzv. divokými kusy. Ze zkušenosti z uběhlých patnácti ročníků si dovolíme tvrdit, že jsme zatím v naprosto drtivé většině případů uspokojili zájem plavců pobít se se soupeři na úzkých drahách či uvíznout na krnovské mělčině před či po obrátce. Posnažíme se i letos. (Pokračování textu…)